Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 02.04.2017 14:25:00 

Jindrich Masat

 

  • V Minkovicich jsem byl na jejich samem zacatku 1958, Minkovice byly tehdy ve zrodu. Jindrich M.

    Minkovice 1958-1963:

  • V roce 1958 jsem byl na CVUT zatcen a odsouzen na 17 let, pri odvolani to snizili na 9 let, takze jsem mohl po odsezene pulce zadat o podminku, tu zamitli, podal jsem odvolani a to vyridili kladne, za 5 a ½ roku, 1.5.1963, jsem byl volny. Se mnou bylo zatceno a odsouzeno dalsich 6 lidi, kteri v roce 1969 pozadali o revisi rozsudku, te bylo vyhoveno a rozsudek kompletne zrusen (!!!!), jen  mne ponechali 2 roky s oduvodnenim, ze jsem potvrdil svuj nepratelsky vztah k lidodemo tim, ze jsem opustil republiku. V te dobe jsem byl  totiz jiz ve Svycarsku.

  • Po rozsudku jsem byl nejdrive v Ruzyni, ca. po pul roce me prevezli do vznikajicich Minkovic, kde jsme museli nejdrive pracovat na stavbe lagru. Postupne, jak se lagr dokoncoval, nas prerazovali do brusirny, kde jsem pracoval nekolik mesicu. Po te zalozili malou skupinu pro vyvoj plosnych brusu a lesticek a tak jsme s nekolika dalsimi vyvinuli (na papire) malou vzorovou masinu. Nebylo z toho nic, protoze soudruzi nenasli v CSSR zadnou fabriku, ktera by ji vyrobila.
  • Mnoho let pozdeji,  jiz ze Svycarska,  jsem byl jednou na sluzebni ceste v Memmingen a v Neu Gablonz (Novy Jablonec) v Nemecku, pri te prilezitosti jsem se byl podivat v tamejsich brusirnach bijouterie. Neu Gablonz  je mesto zalozene po valce, do ktereho soustredili odsunute Sudetaky (18.000), drive v Cechach
    zamestnane v jablonecke bijouterii.

          Zde je nekolik stranek k tomuto thematu, bohuzel, jen nemecky.....

           http://de.wikipedia.org/wiki/Neugablonz

           http://www.kaufbeuren.de/desktopdefault.aspx/tabid-141/136_read-124/

Navsteva v Gablonzi umoznila zajimave srovnani, minkovicka technologie ( transmisni remeny a brusky jak pro cikanske brusice nozu) a nova moderni technologie s  plosnymi brusy a lestickami.


          Zpatky do Minkovic:

Vyvojovou skupinu po te opet rozpustili a mne dali ve fabrice a na lagru do elektroudrzby. A tim moje “kariera” v Minkovicich skoncila.

  • Se jmeny z Minkovic Vam nepomuzu, na zadna jmena si nevzpomenu, tak jeste maximalne prezdivky, je to jiz 50 let! Ve Svycarsku jsem mel a mam pochopitelne diametralne jine zajmy nez v Cechach a Minkovice jsem velmi rad zapomnel. Dnes, kdyz se o necem z Minkovic zminim detem a vnukum, chovaji se jako kdybych jim  vykladal neco o Marsu. Proto me zajuala Vase zminka o fotkach (jsou to argumenty silnejsi nez slova), vypalenych na CD/DVD.

 

2

 

 

Minkovice 1958-1963:

  • Sefem lagru byl tehdy kapitan, “panak” (od fackovaci panak), mel totiz ve zvyku hovor s muklem zacit fackou. Rad strkal mukly do “diry” i za uplny nesmysl. Byl jsem v dire 3x, jednou cely tyden jen za to,  ze se v noci na zachode obesil vezen, na zachode byla tma, zarovka byla defektni. Mel jsem nocni sluzbu (elektrikar) a byl jsem za osvetleni zodpovedny. 
  • Byl tam mimo jinych mlady bachar,  chodil jako panenka, rikalo se mu proto “Panenka”.  Rad chodil do lagru se psem na lajne, stval ho pro vlastni zabavu na vezne a  jen diky tomu, ze ho drzel na lajne se vyjma jednoho pripadu, kdy potrhal ruku veznovi, nic nestalo. Mimo lagr, na uzemi fabriky byla kotelna, obsluhovana take vezni.  Tesne vedle kotelny byl psinec, kde byli psi drzeni, kdyz nebyli na kladkach kolem plotu “ve sluzbe”.Jednoho krasneho dne se na brane do lagru objevil “Panenka” se psem, za chvili se ozval pronikavy hvizd, pes se obratil a milemu Panenkovi se zakousl do “zadni casti”.  Jiny bachar, ktery scenu videl z venku, vbehl do tabora a mileho psa zastrelil. Bylo z toho velke vysetrovani, zjistili, ze jeden vezen z obsluhy kotelny sedel na dvore a piskl. Pri nocnich sluzbach mileho psa k teto “sluzbe “ vychoval. Byl odsouzen, kolik dostal navic, jiz nevim.
  • Jednou jsme k veceri dostali bramborovy salat. Nasledujici den vypukla na lagru salmonelosa, chytlo to az na nekolik malo vyjimek, vsechny vezne. Bylo to hrozne, zachody a vsechny chodby kolem byly posr......., 3 vezni zemreli. Leky zadne, jen caje kolik kdo chtel.Vyhoda byla, ze se v te dobe bachari na lagru ukazali jen zcela vyjimecne, meli strach, ze se nakazi. Nejdrive chteli pridat par let osadce kuchyne za sabotaz, pak se ukazalo, ze do kuchyne privezli kachni vejce.
  • Maso bylo na jidelnim listku zcela vyjimecne a kdyz ano, krmili nas povetsinou prasecimi hlavami. Taborovym lekarem byl tehdy velmi mily starsi pan, par let pres sedmdesatku, byvaly primar gynekologie z Ceskych Budejovic. Oficielne dostal 8 let za nehlasene svatovaclavske dukaty, neoficielne na nej mel rezim zizen, protoze byl zet Pfitznera, prazskeho  primatora za protektoratu.  Pri mych udrzbarskych zasazich jsem byl obcas  volan i do kuchyne a chladirny. Pri  te prilezitosti se mi nekolikrat podarilo strcit do nastrojove brasny pul praseci hlavy, kterou jsem po te s milym doktorem varili v ordinaci ve sterilisacnim aparatu.
  • Pod lagrem tece v betonovych skruzich potok.  Nekde na uzemi fabriky, jeste uvnitr plotu, se jednou skrz ty skruze proboural do potoka mukl a utekl. Asi po tydnu ho chytlili, zabili  a privezli zpatky na lagr, kde byl na dvore na nositkach vystaven. Cely lagr musel kolem tech nositek defilovat. „Panak“ rval, ze takto skonci kazdy, kdo se pokusi o utek.  Po te do skruzi v potoce zabudovali na obou stranach (pred fabrikou a za lagrem) zelezne mrize.
  • Obrovske svinstvo a sprostarna byl scitaci nastupy pred a po smene. Vezni samozrejme nemeli zadne obleceni pro zimu ani do deste a museli stat dlouho v zime na mrazu, v lete na desti. Pred smenou byly nastupy kratsi (vezni museli na smenu), horsi to bylo po smene, kdy se k prichazejicim z fabriky museli jeste pripojit ti, co byli na baracich v posteli. Ti, kteri prisli ze smeny, byli pochopitelne mokri, zamaceni od brusek a lesticek. V zime, za mrazu stat mokry na apellplatzu nebyla zadna slast. A beda, kdyz bacharum nehraly pocty, pak se stalo i hodiny.
  •  
TOPlist