Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 02.04.2017 14:25:00 

Stránku posunete kolečkem myši. Zvětšíte jí dvojklikem kláves  Ctrl +  nebo zmenšíte jí dojklikem kláves  Ctrl -


 



DOKUMENT  1

ZPRÁVA O TAJNÉM OTROKÁŘSKÉM PROJEKTU "MINKOVICE"

(O VZNIKU A ZÁNIKU LÁGRU MINKOVICE V OTROKÁŘSKÉ TOVÁRNĚ PRECIOSA)

(občanské sdružení V.O.T. 2011)

 

Obsah:
1. Vznik NPT
2. Tajný projekt KSČ
3. Zánik NPT (NVÚ)
4. Otrokářská továrna PRECIOSA n.p.
5. Epilog
 

Detailní rozbory v ilegálně sepsané a roku 1980 na Západě vydané samizdatové Zprávě Jiřího Wolfa o poměrech v NVÚ Minkovice z roku 1979 (aktualizace 2. vydání 1983, vydáno 1984) odhalují skutečné poměry v komunistických věznicích v Československu normalizačních sedmdesátých a osmdesátých let, o nichž někteří liberálové (někdy i z řad politických vězňů) mylně tvrdí, že byly dobou umírněnou. V některých věznicích možná ano. Nikoli však zde. Zpráva obsahuje svědectví politických vězňů ze 70. a 80. let. Potvrzuje, že Minkovice byly nejspíše po většinu času své 32-leté existence nejhorším kriminálem komunistického Československa. Srovnatelně sJáchymovskými koncentráky v uranových dolech a se slovenskými polními galejemi v Želiezovcích z 50. let. Minkovického teroru nedosahovaly ani vyhlášené kriminály s represivním a zároveň depresivním režimem jako bylyValdice, Mírov a Leopoldov (3.sk.) nebo pak Ostrov nad Ohří a Plzeň Bory - další brusírna Preciosy (2.skup.).

 

1. Vznik NPT

Jak to vlastně bylo se vznikem pracovního tábora ?

Dne 1. března 1958 vydal ministr vnitra Rudolf Barák tajný "rozkaz č. 32 (viz fotoke zřízení nápravně pracovního tábora Minkovice v kraji Liberec". A to rovnou v odporném průmyslovém odkališti, přímo vedle sklárny ukradené komunisty roku 1948 místním živnostníkům (viz foto). Cílem bylo odvézt stovku zde na volném komandu ploškovány pracujících vězenkyň  do věznice v Pardubicích a nahradit je tisícovkou mužů z přeplněných československých kriminálů. Pro ně musí Ministerstvo průmyslu nyní přistavět další tovární haly a zaplnit je velkými průmyslovými brusnými stroji. Prostřednictvím tohoto rozkazu se rozhodl vládnoucí Ústřední Výbor KSČ řešit zaměstnanost vysokého počtu politických a nepolitických vězňů v Československu během masových politických procesů s odpůrci komunismu v 50. letech. A současně řešil snadný přísun valut a deviz do východního bloku izolovaného ve studené válce se Západem.

Rozkaz uložil složkám ministerstva vnitra "zajistit materiální a finanční prostředky pro provoz tábora, náčelníku Krajské správy MV Liberec zajistit potřebný počet dozorců tábora, náčelníku Správy nápravných zařízení zajistit odbornou pomoc při výstavbě tábora a zaplnit jej odsouzenými vězni podle stanovené kategorizace(oficiálně neexistující 4. nápravně výchovná skupina, NVS) a klasifikace (dosud neobjasněný pojem, patrně úhlavní nepřátelé komunistického státu) a zajistit jejich plné pracovní využití. A v součinnosti s vedením n.p. Jablonecká bižuterie ve všech úsecích výroby vytvořit předpoklady k dosažení světové úrovně výrobků."

 

2. Tajný projekt KSČ

1) Tento tajný komunistický rozkaz splnily policejní složky Vnitra a justiční složky Ministerstva spravedlnosti s generálním prokurátorem i komunistická bižuterka beze zbytku. A to za cenu tisíců zbídačených otroků pracujících v šíleném vražedném tempu a v poklusu ve dne v noci, šest dní v týdnu, plných 32 let. V drastických podmínkách, za cenu stovek nevinných politických vězňů, mnoha fyzicky zmrzačených, psychicky zdevastovaných i několika zabitých obětí. Továrna hrůzy vydělala komunistickému Československu nesčetné miliardy korun a devizových valut tolik potřebných pro fanatické zbrojení senilních starců a bezcharakterních kreatur z ÚV KSČ v jejich studené válce Východu proti Západu, pro přípravu na třetí světovou válku, pro výcvik a vyzbrojování ultralevicových teroristů po světě, pro šíření mezinárodní bolševické propagandy, komunistických revolucí a nastolování komunistických diktatur ve státech Asie, Ameriky, Afriky. Továrna díky tomuto doslova zločinnému projektu zajistila patrně největší přísun deviz za socialismu pro Ústřední Výbor KSČ a pro jeho vládu, který do trochu jiných rukou trvá vlastně dodnes.

 

2) Na tomto tajném rozkazu jsme ale nyní porovnáním s katastrálními mapami zjistili podivnou matoucí záležitost s pojmenováním věznice podle příslušné obce. Tedy s názvem Nápravně pracovní tábor Minkovice podle obce Minkovice, kde tábor leží. Jenomže prohlídkou katastrálních území obcí a jejich částí jsme zjistili, že obec Minkovice vůbec neexistuje a že jde pouze o část obce Šimonovice. Tedy doslova část jiné vesnice. Dále jsme zjistili, že věznice se nachází ve skutečnosti v Liberci! Konkrétně v liberecké městské části Liberec XXIV Pilínkov. Jde o poslední městskou část obce Liberec směrem na jihovýchod od centra města. Podobně jako je třeba městská část Liberec I Staré Město. Jihovýchodní hranice katastru města Liberec sahají až za silnici, která je za betonovou zdí minkovického lágru. Lágr je tedy zcela jednoznačně v Liberci a ne v Minkovicích! Pokud nešlo v 50. letech o geografickou chybu anebo nedošlo později ke změně katastrální hranice Minkovic (resp. obce Šimonovice), pak mohlo jí o důmyslný plán Státní bezpečnosti s ministrem vnitra Barákem, jak zamaskovat pravdu o existenci umístění pracovního tábora. Přeci jenom jinak vyzní mezi lidmi u nás i na západě prozrazený název Nápravně pracovní tábor Minkovice než Nápravně pracovní tábor Liberec! Nikdo přeci neví, kde leží Minkovice ani v jakém jsou státě. A na mapách světa a zemí to nelze dohledat, protože taková obec neexistuje! Pokud to tak bylo, záměr StB a vlády se prakticky podařil. Západ o Minkovickém lágru patrně 23 let nevěděl!

 

3) Bude zajímavé dohledat zápisy z tehdejších tajných porad ÚV KSČ, vlády a STB. Co na tyto dokumenty pak řeknou exministři vnitra Štrougal a Obzina a exministři spravedlnosti. Bylo by zajímavé zjistit, kdo celý ten hitlerovsko stalinistický projekt s koncentrákem Minkau v ukradené továrně bižuterie před 53 lety vymyslel.Nesmíme zapomínat, že poslední vězni opustili lágr teprve před dvaceti lety a dnes je jim teprve čtyřicet...

 

4) Z webu sdhpilinkov.cz obce Pilínkov v kapitole historie  :

www.sdhpilinkov.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=52:historie-pilinkova&catid=41:historie&Itemid=78

V roce 1918 byla otevřena česká škola, poblíž vyrostly nové domy a na Hlubockém potoce byl založen základ pozdějšího závodu Preciosa. Roku 1930 měl Pilínkov již 69 domů a 540 obyvatel. Po druhé světové válce nastalo období největšího růstu Pilínkova. Národní podnik Preciosa postavil pro své zaměstnance skupinu 6 finských domků a po roce 1965 sídliště podél silnice na Doubí. V obci byla postavena nová prodejna, mateřské škola, jesle a kulturní dům. V roce 1970 měl Pilínkov 75 domů a 676 obyvatel. Podle statistiky z roku 1982 měl již 85 domů a 722 obyvatel.

 

 

3. Zánik NPT (NVÚ)

Jak to pak bylo se zrušením věznice ?

Týden po pádu komunismu v Československu a po nástupu nového prezidenta vydala dne 7. ledna 1990 ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová rozkaz k okamžitému zrušení Nápravně Nápravně pracovního tábora Minkovice už pod líbivějším jménem NVÚ Liberec 2. v obci Pilínkov skončila dne 28. února 1990, kdy byl poslední bachař i vězeň převezen do Ostrova nad Ohří.

Existence lágru trvala přesně na den 32 let.  Koridory z plotů a ostnatých drátů byly zlikvidovány (vitz foto). Staré vězeňské přízemní a patrové baráky ještě několik let sloužily pro potřeby továrny (viz foto - letecké snímky). Nějak po roce 2000 byly pak zbourány (viz fotosnímky). Nová 4 patrová ubytovna vězňů zvaná Korálek postavená náčelníkem NVÚ Šimkem a náčelníkem Správy SNV Konečným ke 30. výročí založení věznice v roce 1988 továrně zůstala a slouží pro její provozy dodnes. Ostatně stála jako i celý původní lágr od počátku na pozemcích továrny. Kromě tohoto věžáku jsou však dodnes plně zachovány betonové ploty věznice se strážnými věžemi a také bývalý trestní barák, kde bývaly trestní kobky. A samozřejmě asfaltový appelplatz, nástupiště, kde se muselo dlouze odstát za 32 let existence lágru 23.360 sčítacích prověrek.

Dosud nebylo úřady sečteno, kolik vězňů lágrem prošlo. Odhad může být i třicet tisíc. Náčelník Šimek mluvil u soudu o přísunu 2.000 vězňů ročně v 80. letech. V 50. letech to mohlo být vzhledem k velmi vysokým trestům cca 500 ročně. Rovněž podíl politických vězňů zde nebyl dodnes spočten. Mohl být i jedna třetina ze všech. To zůstává zatím jako příští úkol pro úřady. V následujících pěti letech po revoluci bylo v ČSSR celkem obnovenočtvrt miliónu politických soudních procesů a všechny oběti byli za pomoci Konfederace politických vězňů a Sdružení bývalých politických vězňů českými a slovenskými soudy rehabilitovány. Několik tisíc zavražděných a zabitých však již pouze in memoriam. Došlo i na odškodnění. Paradoxem doby je, že propuštění bachaři a estébáci dostali statisícové odstupné na ruku a uvěznění odbojáři, demokraté, nedobrovolní disidenti a odpůrci komunismu dostávali prvních pět let pouze papírové dluhopisy. Všechny pozdější vlády to pak už napravily, ale většina politických vězňů a jejich rodin se vzhledem k délce socialismu a jejich věku stejně odškodnění nedožila. Dnes zbývají ze čtvrt miliónu vězňů v KPV a SBPV asi dva tisíce členů. Často jde o staré a nemocné lidi, denně odcházejí, mají podlomené fyzické i psychické zdraví, posttraumatické, stresové a depresivní  syndromy, plicní nemoci atd.

 

 

4. Otrokářská továrna PRECIOSA n.p.

A jak to dopadlo s otrokářskou továrnou Preciosa po revoluci 1989 ?

Dostali ji soudruzi komunisté kolem ředitele továrny Ing. Ludvíka Karla. Vypadá to, jakoby jí soudruzi nakonec dostali za odměnu, za vzorné splnění onoho tajného rozkazu z 50. let. Ale mnohem spíše to bylo z neznalosti celého pozadí věci nových politiků a z naprosté slepoty divoké privatizace, kdy jsme se po revoluci 1989 zbytečně ocitli postupem vlády v režimu divokého západu 19. století bez jasných zákonných pravidel. Takže pak bylo umožněno komunistickým šéfům továrny a spol. mnohamiliardový majetek světového sklářského impéria vytvořený zotročenými vězni komunistického Československa za 32 let trvání lágru zprivatizovat do své kapsy.

Soudruzi komunisté fabriku znárodněnou jimi v roce 1948 jako národní podnik Jablonecká bižuterie nyní v roce 1990 zase odnárodnili zpátky a opět jí zprivatizovali do soukromých rukou, jako tomu bylo do roku 1948. Nikoli však původním vlastníkům, ale sami sobě. Říká se , že jí tak vlastně ukradli po druhé. Jelikož mají dnes daňové sídlo společnosti PRECIOSA GULF FZE, s.r.o. a bydliště v Dubaji v SAE a ve Švýcarsku, je docela dost pravděpodobné, že každoročním daňovým únikem okradli český národ potřetí.

V průběhu privatizace založili v továrně dne 18.3.1991 společnost PRECIOSA a.s., kterou později koupila dne 9.4.1996 založená CIT Leasing a.s., která se dne 15.1.2003 přejmenovala na PBO a.s., kterou vlastní zase dne 8.10.1997 založená NLT a.s., kterou zase vlastní jako jediný akcionář dne 15.1.2003 založená PRECIOSA GULF FZE, s.r.o., Warehouse GB-07, Roundab. 8, Jebel Ali, Dubai, Spojené arabské emiráty, při dalším vlastnictví například i Slovanu Liberec a.s. v Preciose a dalších firem. Skutečný vlastník miliardové Preciosy je tak dvacet let dokonale utajen a běžný člověk neví, komu patří. Ale asi k této neprůhlednosti mají soudruzi Karl, Šimon, Málek a spol. nějaký důvod. Je pravda, že se objevily právní názory o možné trestně právní odpovědnosti státních činitelů za tajný projekt jménem NPT Minkovice. Ale na to jsou poskomunistické zákony poněkud krátké.

 

5. Epilog

V roce 2010 bylo založeno sdružení obětí koncentráku Minkovice v obci Pilínkov žádající spravedlivé potrestání všech pachatelů tohoto kolektivního zločinu KSČ a patrně i zabavení části zločineckého majetku ve prospěch státu pro potřeby zdravotnictví a také pro potřeby přeživších a nemocných obětí tohoto otrokářského projektu a pro sociální programy vlády pro veškeré osoby režimem postižené podlomeným zdravím ve stáří či invaliditě a s bídnou životní úrovní či s bídnými sociálními poměry.

 

--

kontakt  OSVOT(z)EMAIL.cz   editor webu Jan Marek

 

TOPlist